top of page
Svátosti

Křest

Křtem se stáváme členy Kristovy církve na začátku našeho života. Sdílejí ho všichni křesťané.

Křest vytváří osobní vztah s Ježíšem Kristem.

Uskutečňuje odpuštění našich hříchů a značí začátek nového života jako bratří nebo sester Ježíše Krista a jako dětí Božích.

Křest má věčnou platnost.

Křest dospělých 

Lidé, přijímající křest jako dospělí, prodělávají přípravu žadatelů o křest, aby se poučili o víře.

Křest dětí

Křest dětí - uděluje se ve vlastní farnosti vzhledem k tomu, že se dítě křtem stává členem farní rodiny.

Ta je dána místem trvalého bydliště či prokazatelnou pravidelnou účastí na bohoslužbách.

Ke křtu v jiné farnosti je třeba mít písemný souhlas vlastního duchovního správce.

Pokyny a zásady při udílení svátosti křtu dětem

Podle zásad Kodexu kanonického práva:

​První a nezbytnou podmínkou je, aby alespoň jeden z rodičů byl pokřtěn v katolické církvi.

Kánon 868 §1: Aby dítě bylo dovoleně pokřtěno je dále třeba:

- souhlas rodičů nebo alespoň jednoho z nich, popř. někoho z těch, kdo jsou zákonně na jejich místě,
- opodstatněná naděje, že dítě bude vychováváno v katolické víře.
Pokud tato naděje chybí, odloží se křest podle  předpisu místního práva a důvod se oznámí rodičům.

Kánon 784 §1: Aby byl někdo připuštěn jako kmotr, je třeba aby:

- byl katolík,
- přijal svátost biřmování a svaté přijímání,
- vedl život odpovídající víře a převzatému úkolu kmotrovství (církevně uzavřené manželství).

- Kmotr stačí  jen jeden.

Pokud rodiče chtějí křtít mimo vlastní farnost, vyžádají si nejprve propuštění od vlastního faráře.

​O křest svého dítěte žádají rodiče z vlastního rozhodnutí, ne proto, že si to přejí prarodiče dítěte. Rodiče jsou si vědomi poslání, které jako křesťanští rodiče mají vůči svému dítěti a chtějí je plnit - vychovávat své děti ve víře v Pána Ježíše.

Průběh udílení svátosti křtu dětem

Při křestním obřadu se dávají tyto otázky:

​Jak se vaše dítě jmenuje?                                 Sdělí se křestní jméno a druhé křestní jméno - bez příjmení

Co od církve žádáte?                                             (Přijetí dítěte do církve.-Milost Boží. Věčný život .-Křest)

Když chcete, aby vaše dítě obdrželo milost Boží, tím na sebe berete i povinnost, že své dítě vychováte ve víře.

Jste si rodiče této povinnosti vědomi?                                                                                                                        Ano.

Rodiče se zříkají ducha zla a vyznávají víru:

  • Chcete žít ve svobodě dětí Božích a zříkáte se proto hříchu?                                                                      Ano.

  • Chcete, aby vás nikdy hřích neovládl, a zříkáte se proto všeho, co k němu láká?                                       Ano.

  • Zříkáte se tedy ducha zla, všeho co působí a všeho čím se pyšní?                                                             Ano.

  • Věříte v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země?                                                                        Věřím.

  • Věříte, v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se narodil z Marie Panny,
    byl ukřižován a pohřben, vstal z mrtvých a sedí po pravici Otcově?                                                            Věřím.

  • Věříte v Ducha svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých,

  • odpuštění hříchů, vzkříšení mrtvých a život věčný?                                                                                       Věřím.

Udělí se křest a následuje mazání olejem po křtu, předání roušky a zapálené svíce.

Křestní svíce a rouška 

Ke křtu zakoupí kmotr křestní svíci a roušku.

Nebo může roušku ušít a je možno na ni napsat - vyšít - jméno dítěte a datum křtu popř. datum narození.

BIŘMOVÁNÍ

Duch_svatý2.jpg

SVÁTOST BIŘMOVÁNÍ - Příprava

 

Příprava na svátost biřmování začala
v pátek 23. září 2022 v 19 hod. v kostele sv. Martina.

Připravovat se mohou všichni od 14 let. Horní hranice není omezena.

Přihlášku vyplňte ve formuláři - viz níže.

Alternativou je zaslání přihlášky elektronicky na email:

trebicmartin@volny.cz.

Též lze vyplněnou přihlášku v papírové formě odevzdat na faře.

Těším se na naše setkávání a na otevřená srdce pro vedení Duchem svatým.

Modleme se už nyní k Duchu svatému.      

 

P. Jiří Dobeš

Skrze dary Ducha svatého se život křesťana uzdravuje ze dvou smrtelných nemocí: ze stresu a z rutiny.

(Michael Marsch)

Projevy Ducha svatého jsou důležitější než projevy o Duchu svatém.

(Pavel Korosin)

Duch svatý je Bohem působícím v nás“.

(Papež František)

Bez Ducha svatého by ...

- Bez Ducha svatého by pro nás byl Ježíš jen zajímavou, ale nevýznamnou historickou osobností.

Díky Duchu svatému je i dnes Ježíš živý, ten, který může působit v našich životech.


- Bez Ducha svatého by bylo křesťanství jen hřbitovem.

S Duchem svatým křesťanská víra člověka uschopňuje plnohodnotně žít i ve všech protivenstvích.


- Bez Ducha svatého by byla bible jen učenou knihou.

S Duchem svatým se Bible stává Božím slovem adresovaným do naší konkrétní situace.


- Bez Ducha svatého by bylo zvěstování Božího Slova jen jednou z mnoha informací.

S Duchem svatým se zvěstování stává posilou na cestě životem.


- Bez Ducha svatého by byly svátosti jen zajímavými zvyky, prázdnými rituály, či magií.

S Duchem svatým svátosti zprostředkovávají Boží moc a sílu.


- Bez Ducha svatého by byla liturgie nostalgickým a zajímavým divadlem.

S Duchem svatým se liturgie stává setkáním s Bohem.


- Bez Ducha svatého by byla církev pouhou organizací a institucí.

S Duchem svatým se stává společenstvím a organismem, přinášejícím osvobození a záchranu od zla.


- Bez Ducha svatého by byla charita jen jakousi sociální činností.

S Duchem svatým se charita stává osvobozující pomocí.


Duch svatý se nabízí každému!

​Biřmování je svátost, kterou je pokřtěný člověk Duchem Svatým posilován,
aby svou víru statečně vyznával a proti nepřátelům spasení statečně bojoval“

(Katechismus, ThDr. František Tomášek).

 

Svátost biřmování přijímá křesťan jako posilu pro duchovní boj při vyznávání víry a odpírání pokušením a pro podporu růstu ve ctnostech. Vyznávání víry a křesťanské postoje jsou nejen soukromou záležitostí, ale i sociálním přínosem do života společnosti. Ze společnosti ale přichází i celá řada pokušení, útoků na Církev i křesťana – jednotlivce. Pro vytrvání v dobrém hrají významnou úlohu ctnost statečnosti a dar síly, které svátost biřmování výrazně posiluje.

 

Přemáhat pokušení musíme i v soukromém a vnitřním životě, nikde na zemi nelze najít místo, kde by se dalo před pokušením skrýt. Pouštní otcové a svatí řeholníci svědčí o tom, že právě v odloučenosti a zbožnosti zasvěceného života přicházívají největší pokušení a útoky démonů, jež se snaží překazit každé bohumilé dílo o to silněji, o co více ubírá na jeho panství hříchu nad dušemi. To se týká nejen osob Bohu zasvěcených, ale každého křesťana usilujícího o život ve službě Bohu.

 

Ani po přijetí svátosti biřmování bychom na tuto svátost neměli zapomínat, ale naopak v modlitbě se k ní vracet a prosit o pomoc k užívání darů Ducha Svatého v každodenním životě. Pro biřmování stejně jako pro ostatní svátosti totiž platí, že má objektivní míru udělené milosti, ale její plodnost závisí na naší spolupráci s touto svátostnou milostí.

MANŽELSTVÍ

Manželství2.png
bottom of page