Od 1. ledna tohoto roku přejímá farní úřad provádění výprav v bazilice do své režie. Dosud prováděla (turisty) v bazilice správa muzea, která vybírala v bazilice vstupné – ročně to dělalo téměř 20.000 korun. Ale čištění kostela a osvětlení platil farní úřad.

Dva roky bojoval děkan Kampf za to, aby si provádění výprav obstarával farní úřad sám. Konečně za pomoci pana církevního tajemníka Březny se věc podařila.

V červnu navštívil baziliku ministr školství a kultury Císař a vyslovil uznání za odborný výklad poskytnutý průvodcem Mityskou. Pan ministr byl upozorněn na nutnost duchovního v zámku.

Zednické práce na hřbitovním kostele jdou pomalu. Zedníci se nechávají hostit, pracovní morálka je špatná jako všude jinde. Zedníci odbíhají na takzvané fušky, zašantročují vápno, barvu i dřevo z lešení.

Smutnou skutečností je že i takoví lidé jako je varhaník z Jejkova si tajně odváží sud hašeného vápna na opravu svého domku na Nových Dvorech.

Barva omítky na hřbitovním kostele je velmi světle šedá, barva věže červenohnědá. Krajské památkové středisko trvalo na barvě červené! Prosazena byla světle šedá.

Návštěva na bohoslužbách u svatého Martina ve městě se nám stále zvětšuje. Počet svatých přijímání za tento rok dosáhl 58.000. Bylo by nanejvýš potřebné pro záchranu zdraví obou kněží, aby byl do zámku dán samostatný duchovní. Práci už pomalu nelze zastat.

Obsazení zámku nepřeje výbor KSČ - vidí v tom zvyšování religiozity v Třebíči. Biskupství neprosazuje tuto věc, tak jak by mělo a mohlo. Stále jen říkají děkanovi: musíte sám na úřadech v Třebíči vedoucí přesvědčovat. To ovšem nejde bez nebezpečí, že řeknou: když na práci nestačíš, dáme sem nového, který nám to dělat bude.

​

K Vánocům byl za zásluhy o obě farnosti děkan Jaroslav Kampf jmenován konzistorním radou (=čestný titul katolického kněze.)

​

Do střechy baziliky prší, promáčí se už klenba, při deštích nastavujeme v bazilice na 3 místech kbelíky.

Prejzy (= střešní tašky) nejsou, peníze nejsou a podnik, který by chtěl a mohl práci přijmout, také není.

Děkan se dovolává pomoci u státních úřadů, poukazuje na nebezpečí z promáčené klenby, poukazuje na nevlídnou kritiku návštěvníků z ciziny, korespondence se rozrůstá, denně se někde intervenuje. Děkan za touto záležitostí najezdil svým autem 874 km.

OSP (= Okresní stavební podnik) tvrdí že nemá pokrývače. Děkan si tedy zajistil odborníka na tyto pokrývačské práce pana Suchého z Želetavy. Ten je ochoten prejzovou střechu na bazilice udělat a slibuje, že si to u svého zaměstnavatele zařídí, aby ho uvolnil. Vedoucí pokrývačské oddělení František Čech se dá podplatit a pana Suchého uvolňuje.

Práce na střeše baziliky skutečně 1. října začala. Pracuje pan Suchý se dvěma pomocníky. Ti však pracují nezodpovědně, jsou navedeni z OSP a ztěžují práci p. Suchému. Ten nakonec oba pomocníky vyhodil a pracuje úplně sám.

Celá oprava střechy na bazilice stála mimo tisícových spropitných, nápojů a svačin celkem 71.295 Kč, z čehož 60.848 Kč zaplatil Krajský Národní výbor ze státního příspěvku, za což je nutno být opravdu vděčným a nebýt tohoto vzácného pochopení pana Jaroslava Krejčího a zmocněnce ministerstva školství a kultury Vladimíra Starého, nemohla by se oprava nikdy uskutečnit, protože příjmy v bazilice jsou minimální.

Z okapových žlabů na bazilice vyrůstala tráva v takovém množství, že chodily i dotazy (anonymní) na městský Národní výbor: „Kdy bude senoseč na střeše baziliky?“

Návštěvnost turistů v bazilice byla úspěšná - za tento rok navštívilo baziliku celkem 13.365 platících turistů z toho 1208 cizinců ze 36 států ze všech světadílů.